tohle mi pripomnelo a ted nevim jestli to napisu spravne ty uzasny kone zijici jeste volne v jizni Francii..Kamarske kone...nebo Camarske? ted nevim :-) je to v Provence :-) kouzelny...
tak to máme skoro nastejno, pane <B>Profesore</B>, koně zase v úleku kopnou, a když vás nesou, tropí všeliké nepřístojnosti, zvláště když se takhle pěkně ochladí, to pak neví bujností coby! Koček se držte, dobře radím :-).
to jste ovšem, <B>TrIGu</B>, neodolal krásně. a hned se směle přidám...<P>
svůj Helios jsem naklonil co možno nejhlouběji<BR>
bych zahlédl to krásné v naději i beznaději.<P>
víte, co je na koních nejkrásnější a co mne stále a znovu přitahuje? Oni hřejí.
<BR>Já mám na podzim a v zimě, když fouká a sněžívá přečasto poetickou náladu ... a koní šikmobrázky ať s psíkem (či bez psíka) poslední dobou tyto verše z hlubin mé školní paměti dolují:
<BR><BR>Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
<BR>a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.
nuže nabízím kompromisní řešení: <A href="http://www.hasselblad.se/products/level3.asp?secId=1135&itemId=3362">Holy Hasselblad H1D</A>. s tím byste byl spokojen, milý pane kolego <B>Tr. Zrno Vlkomíre</B>? :-) <P>
Především si ovšem nesmírně cením hodnocení, jaké mým Světlobrázkům laskavě dopřáváte. To je prostě skvělé! Vaše starostlivá péče a obavy o můj fotoarchiv mi leží na srdci, a kdoví, jestli nakonec ještě... Ale kuš, Jene! Přiznávám ovšem otevřeně, že vrtati se ve výběhové fototechnice je i mým převelikým pokušením a takový bazar je koloseem mých fantazií. Všelico se dá nějak přihnout, jinak zastrčiti a ano, především nakloniti! Však mne již u Škody dobře znají..., ty mé dotazy z jiného světa, myslím, že by nejraději zavřeli, objevím-li s v Městě... <P>
A prosím "plkejte" takto užitečně i nadále, nikoli jen tento den... 6x6 říkáte... litografie... Díky!
...no, pane <B>Doktore Jane Savický</B>, koukám, že se tomu Hasselbladu bráníte opravdu houževnatě... ,O)))
<BR><BR>...řekl bych, že není kam spěchat, že to nějak vyhnije... ...ale když ono je kam spěchat...! ...odesíláte na pépé příliš krásné obrázky na to, aby to nějakému vlkovi bylo lhostejné...
<BR><BR>...uznávám, že má přirovnání poněkud pokulhávají... ...a nevím, jestli vůbec dovedu sdělit to, co mám na mysli... ...ve vědeckém smyslu máte bez pochyb pravdu...
<BR><BR>...a pokud by mělo jít o co možná nejvěrnější zachycení reality, tak na to bych také použil nějakou kvalitní digitální techniku... ...takovým bohatstvím polotónů, jaké nabízí kvalitní digitál, film nedisponuje, a zvětšenina na papír už vůbec ne...
<BR><BR>...a standardní kvalitní digitální fotky jsou často právě pro to tak ošklivé, že mnohem věrněji zobrazují realitu... ...digitální fotka je ideální pro skutečně kvalitní záznam reality...
<BR><BR>...ale to se vůbec netýká toho, co mne na fotografii zajímá... ...například kinofilm byl vždy nouzovým malým formátem, jehož jedinou výhodou byla mobilita... ...a já jsem kinofilm celá léta ani moc nemusel... ...to zrno bylo vždy nehezké...
<BR><BR>...a potom přišly digitální foťáky, a já jsem konečně objevil kouzlo kinofilmu...
<BR><BR>...kinofilm má svou vlastní chuť, své vlastní specifické zkreslení reality, a je to cosi, jako jedna z možných grafických technik... ...třeba cosi jako suchá jehla... ...a střední formát, třeba 6x6, je třeba cosi jako litografie... ...a pomocí těchto technik nelze zobrazit realitu věrně, a asi proto se mi začaly tak líbit... ...a kvalitní digitál, tak to je něco jako hyperrealistická malba... ...a to mne nikdy moc nebralo... ...já vím, už zde zase škrabu pokulhávající příměry... ...nojo, ale jak sdělit to, co je mimo rozum...?
<BR><BR>...ano jsem magor... ...jsem vetešník... ...bazary jsou mým potěšením... ...jsem popelář amatér... ...mám rád vetešení a staré věci... ...kolem výloh s novými stroji procházím téměř bez zastavení, a u vitrín se starými stroji bez problému strávím půl dne... ...ano, je to subjektivní záležitost, a také pro to mimo diskusi...
<BR><BR>...ve svém dnešním ranním záchvatu jsem si řekl, že je třeba u pana <B>Doktora</B> ten Hasselblad již na spadnutí, tak že tedy jako důkladně přiložím do kotle, a třeba se něco stane... ,O)) ...no, nestalo se nic, ale to nevadí, photopostí život jede dál... (ale ten Hasselblad by Vám určitě slušel... ...nojo, dyť sem nic neřek... ...dyť už mlčím... ,O))
<BR><BR>...ale zcela bez pochyb jsme za jedno, že v "subjektivní" fotografii je víc než nutné výrazně zkreslit - zdeformovat realitu... ...a Vy k té deformaci používáte nejen tu naprosto kouzlenou instantní cameru obscuru, ale třeba také směle vyosený šikmoobjektiv... ...a děláte to naprosto úžasně... ...a ať už si v budoucnu zvolíte jakékoliv záznamové médium, tak věřím, že i Vaše budoucí Světlobrázky budou minimálně tak básnické, jako tyto současné, a pravděpodobně ještě básničtější...
<BR><BR>...ano, dnes jsem plkal nezvykle vážně... ...ale to je u mne jen takový výlukový jednodenní záchvat... ...asi je to tím, že jsem velkým fandou Vašich Světlobrázků, a že jsem si naivně již další Vaše úžasné koníky a další tím nepopsatelně zvláštním světlem zářící bytosti na Vašich fotografiích představoval jako tu jakousi výše zmíněnou "litografii", jako kresbu světem přímo do hmoty... ...no, nevadí, já jsem z Vašich Světlobrázků - ať už vznikly jakoukoliv technikou - opravdu nadšený, a to jste jistě poznal již dávno... ...a jak jsem to škrabal již několikrát dříve - z Vašich Světlobrázků vyzařuje zvláštní poetické a zároveň velice pozitivní - radostné kouzlo... ...jakési zvláštní optimistické – srdečné - léčivé kouzlo, které by Vám mohl závidět i ve srovnání s Vámi trochu chladněji působící Keith Carter...
<BR><BR>...a teď slibuji, že Vás již nebudu zlobiti dalšími vstupy na téma digi/nedigi...
<BR><BR>...a velice se děsím na Vaše nové Světlobrázky, Šikmobrázky, Instantní obscůrní pinholky apod... =O)
<BR><BR>pane <B>Doktore</B>, přeji Vám hezký nedělní večer a DOBRÉ ŠIKMÉ SVĚTLO! ,O)
Zdá se, že máš nos dobrý, <B>Jiří</B>! dík<P>
ještě k úvaze dole: třeba i vznikne <I>elektronická analogová kamera</I>, která bude signál zaznamenávat nedigitálně, tedy přesněji. A třeba bude napojena na velmi speciální čidlo - lidské oko.
Můj nos jakoby zachytil jemný pach esejizujícího exhiboestétointelektuálství, ale bez ohledu na to, ať se daly dohromady, jak chtěly, na mě ty světlejší a tmavší fleky v obdélníku nahoře působí hodně zajímavě a silně příjemně a jak nerad přispívám k místní lavinovité devalvaci, tady bez problémů klikám vedle pětky. :)
Ha, výzva! Vysvětlím, proč nesouhlasím a s čím, to vše rozumí se samo sebou při velikém respektu ke kolegovi <B>Tr. Vlkomírovi</B> a vše imho. <P>
<I>Digitální fotografie není umělohmotná květina.</I>
Příměr je na první pohled trefný, ale jsou zde podstatné rozdíly. Umělohmotná květina je <I>napodobeninou</I> květiny živé. Digitální záznam není napodobeninou filmu, ale svébytným nezávislým způsobem snímání obrazu. Nebo, chcete-li, je stejně tak napodobeninou viděného obrazu jako stříbrný film. Souhlasíte?<P>
<I>Digitální obraz není sterilně narýsovaným znásilněním struktury plochy.</I> Tím pro člověka nejpřirozenějším způsobem snímání obrazu je lidské oko. Reálný obraz zde vzniká na sítnici a je snímán <I>diskrétními</I> fotoreceptory, tyčinkami a čípky, vzpomínáte? Vzruchy jsou přenášeny nervy do mozku - jak dokonalá analogie s čipem, dráty a médiem! Jedná se přitom o záznam obrazu ve čtverečcích!, které si však mozek šikovně interpretuje, a proto je nevidíme. Záznam obrazu nespojitými elementy je tedy přirozený. Máme tu ale ještě jeden problém, obsažený navíc v samotném názvu digitální fotografie. Tím je kategorizace analogově naměřených hodnot na snímačích čipu do číselných hodnot. To je sice zásadní ochuzení obrazové informace, ale jistě i halogenidy stříbra se chovají "nějak kvantově", tedy nespojitě. Nejde tedy patrně o principiální, ale jen kvantitativní odlišnost. Vlastně jde jen o rozlišovací schopnost divákova oka, o jakou jemnost má smysl usilovat a je-li a kdy bude technicky dosažitelná. Myslím, že zrno filmu je z pohledu dokonalého záznamu obrazu spíše historicky a technologicky daným omezením než výhodou. Obraz je tu povinně stylizován do zrníček. Divák se těší na záznam obrazu, ale je mu předložena a musí se spokojit s jakousi mineralogickou sbírkou krystalů! :-)<P>
<I>Ale nabízím smír.</I> Ano, zrno samo o sobě může být krásné, stejně jako krystaly kalcitu, protože je přírodní a přírodu je člověk po tisíciletí navykán vnímat jako krásnou. I záznam světla vyjádřený zrnky, jedná-li se o fotografii pro potěšení lidského oka (nikoli např. vědeckou) může být krásný, a to dokonce i při velkém zvětšení, protože nesílí žádný artefakt čtverečků. Takový nepříjemný efekt u současné digitální fotografie na současných zobrazovacích zařízeních vzniká a kazí ji. Ale to přejde. Jemnost záznamu se unásobí v řádech až na samou mez smysluplnosti dalšího růstu. Pak sice digitální fotografie nebude zrnitá (ve smyslu povinně zrnitá, nebo použijete softwarový filtr, který zrno k nerozeznání nahradí, informace bude v souborech dost), ale bude <I>přirozeně čistá jako pohled oka</I>.
...<B>Keith Carter</B> má hromadu naprosto úžasných fotografií, které vyniknou ve velkých zvětšeninách - na rozměrných papírech... ...ty negativy 6x6 jsou v kladném smyslu velice znát na těch velkolpošných výstavních fotografiích... ...je to velká nádhera, úžasná grafická a materiálová kultura, a vyzní to o hodně jinak - mnohem fantastičtěji, než na těch malých interentových náhledech...
<BR><BR>...a ten, kdo zná fotografie Keith Cartera pouze z internetu, je vlastně téměř nezná...
<BR><BR>...a <B>Doktor Jan Savický</B> je se svým číslicovým snímačem značně handicapován ve srovnání s 6x6 analogovým formátem Keith Cartera, jehož emulzní plocha zcela přirozeně není čtverečkovaná, ale je jakoby "sochařsky" strukturovaná... ...každé z emulzních zrnek je vždy unikátní variantou z nekonečného množství tvarů - z jakéhosi vzorníku možných "přírodních" tvarů, na což mne před časem taktně upozornil klubový <B>Profesor Tr. Ianus Germanicus</B>...
<BR><BR>...emulzní plocha negativů Keith Cartera není poskládána z mikroskopických čtverečků, které (i kdyby byly 1000x mikroskopičtější a nanoskopičtější), vždy budou představovat "sterilně narýsované" znásilnění struktury plochy, ale sestává z "přirozeně chaoticky uspořádaných atomů a molekul hmoty"...
<BR>...a divák toto velice dobře pocitově vnímá... ...třeba jen intuitivně či podvědomě, ale vnímá, aniž by ty fotografie prohlížel mikroskopem či nanoskopem...
<BR><BR>...je to jako rozdíl v pocitech při pozorování skutečných květin a jejich mnohem praktičtějších a trvanlivějších umělohmotných napodobenin... ...ano, budoucnost patří umělohmotným květinám... ...budou levnější, budou všude, a jejich údržba bude vyžadovat mnohem méně času, než u jejich trapně nostalgických přírodních variant, které si v budoucnosti budou pořizovat již jen nepraktičtí šílenci...
<BR><BR>...přes to všechno výše nastíněné a mírnou ironií kontaminované však začínám mít dojem, že z lyrických šikmobrázků pana <B>Doktora Jana Savického</B> i přes zmiňovaný handicap často vyzařuje ještě pozitivnější, příjemnější či radostnější vnitřní světlo, než z fotografií básnického šikmoprůkopníka Keith Cartera...
<BR><BR>...vysvětlí mne někdo, co se tady vlastně děje...?
MAs to nahore a dole nejaky rozmazany..hmhmmmm....:)Samo delam si legraci mas to vyborne jako vzdy!!!Z prvnich sikmoobrazku sem byl takovej rozpacitej...rikal jsem si a dalsi Carter ale vsechno je jinak...vydal ses jinou cestou a to je to, proc se mi ty veci tak libi.Smekam bekovku pane!!!
Vida, jaké pozoruhodné arcivýklady mi tu píšete?! Tak pěkně po pořádku: dole zřetelně zapůsobily ty malé nezbedné lysohlávky, uprostřed je rajský bělásek s erotickými očami, jež nasadil parohy hadovi, a nahoře hra kouzelných pohybujících se světel světa Atlantídy. Už i Keith Carter fotí šikmobrázky, tak to na tom něco musí být! Dalo by se to možná pančovat válečkem na nudle..., ale no tak .-) Všechno nakonec ale dobře dopadne, tak krásný den, milí PPhosté! a velikánské arcidíky
bílý koník kráčí přímo z pohádky, kde všechno nakonec dobře dopadne, kde hodní jsou hodní a zlí arcizlounští... a já ho vezmu a vypůjčím si ho do snů, aby mě aspoň jednou nebudily ošklivé noční můry... krásný den, Jene...
vsechno to je uplne jinak, ale uplne. nic nefunguje jak by melo a vsechno funguje jak nema. nevim esli sem v tom lese zezral ja naky lysohlavky nebo to byl ten kun....hlava se mi mota,krouti,.....
Tak už je mi všetko jasné,tušil som to,už to viem,že v Ráji to nemal na svedomí had,ale tento "bělásek",s tými neskutočne erotickými očami,s týmto neodolatelným zvodným telom.Ktorá Eva by mu odolala,ked Adama nenecháva chladným.Eva dobre si urobila,vymenit rajského koňa za Adama bola tá najlepšia voľba.Je ti odpustené.
bylo to moc fajn, <B>Hanko</B>, nejdřív polední slunce probleskovalo mezi stromy a vrhalo dramatické úzké paprsky světla a stínů, pak jsem se ještě vrátil za večerního červeného světla. moh bych vás tady zásobovat z toho lesíka ještě dlouho... ale už brzdim... :-)
Komentáře (146)
:-)
svůj Helios jsem naklonil co možno nejhlouběji<BR>
bych zahlédl to krásné v naději i beznaději.<P>
víte, co je na koních nejkrásnější a co mne stále a znovu přitahuje? Oni hřejí.
<BR><BR>Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
<BR>a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.
<BR><BR>Hráč náruživý zádumčivých, sešeřelých nálad,
<BR>chci míti divné kouzlo starých, ironických balad.
<BR><BR>A na zděděnou violu svou těm jen, těm jen hraji
<BR>již k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají...
<BR><BR>Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,
<BR>co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho.
<BR><BR>A míti toho naději a neurčitou něhu,
<BR>co vzklíčiti chce v těžké půdě dalekého břehu,
<BR><BR>a míti zvuk, jenž nesmělý, přec jemný, smysly mámí,
<BR>jak chvění silných drátů utlumených sordinami,
<BR><BR>a chtějí důvěrnost mít v tichu prodloužených staccat
<BR>když na nejnižších polohách tmou chystají se plakat...
<BR><BR>Na violu svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji,
<BR>když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji,
<BR><BR>a vigilie přísná padá za lesy a vodu
<BR>a krajem velké tajemství jde slavných <I><B>Božích Hodů.</I></B>
<BR><BR>Mé tenké prsty po strunách vždy nervózně se chvějí,
<BR>když tichý doprovod svůj pozdě za večera pěji...
<BR><BR>Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji.
<BR><BR>napsal někdy před sto lety K.H. (nikoliv Adriana ;-) a já jsem neodolal, to teď semka přepsat
Především si ovšem nesmírně cením hodnocení, jaké mým Světlobrázkům laskavě dopřáváte. To je prostě skvělé! Vaše starostlivá péče a obavy o můj fotoarchiv mi leží na srdci, a kdoví, jestli nakonec ještě... Ale kuš, Jene! Přiznávám ovšem otevřeně, že vrtati se ve výběhové fototechnice je i mým převelikým pokušením a takový bazar je koloseem mých fantazií. Všelico se dá nějak přihnout, jinak zastrčiti a ano, především nakloniti! Však mne již u Škody dobře znají..., ty mé dotazy z jiného světa, myslím, že by nejraději zavřeli, objevím-li s v Městě... <P>
A prosím "plkejte" takto užitečně i nadále, nikoli jen tento den... 6x6 říkáte... litografie... Díky!
<BR><BR>...řekl bych, že není kam spěchat, že to nějak vyhnije... ...ale když ono je kam spěchat...! ...odesíláte na pépé příliš krásné obrázky na to, aby to nějakému vlkovi bylo lhostejné...
<BR><BR>...uznávám, že má přirovnání poněkud pokulhávají... ...a nevím, jestli vůbec dovedu sdělit to, co mám na mysli... ...ve vědeckém smyslu máte bez pochyb pravdu...
<BR><BR>...a pokud by mělo jít o co možná nejvěrnější zachycení reality, tak na to bych také použil nějakou kvalitní digitální techniku... ...takovým bohatstvím polotónů, jaké nabízí kvalitní digitál, film nedisponuje, a zvětšenina na papír už vůbec ne...
<BR><BR>...a standardní kvalitní digitální fotky jsou často právě pro to tak ošklivé, že mnohem věrněji zobrazují realitu... ...digitální fotka je ideální pro skutečně kvalitní záznam reality...
<BR><BR>...ale to se vůbec netýká toho, co mne na fotografii zajímá... ...například kinofilm byl vždy nouzovým malým formátem, jehož jedinou výhodou byla mobilita... ...a já jsem kinofilm celá léta ani moc nemusel... ...to zrno bylo vždy nehezké...
<BR><BR>...a potom přišly digitální foťáky, a já jsem konečně objevil kouzlo kinofilmu...
<BR><BR>...kinofilm má svou vlastní chuť, své vlastní specifické zkreslení reality, a je to cosi, jako jedna z možných grafických technik... ...třeba cosi jako suchá jehla... ...a střední formát, třeba 6x6, je třeba cosi jako litografie... ...a pomocí těchto technik nelze zobrazit realitu věrně, a asi proto se mi začaly tak líbit... ...a kvalitní digitál, tak to je něco jako hyperrealistická malba... ...a to mne nikdy moc nebralo... ...já vím, už zde zase škrabu pokulhávající příměry... ...nojo, ale jak sdělit to, co je mimo rozum...?
<BR><BR>...ano jsem magor... ...jsem vetešník... ...bazary jsou mým potěšením... ...jsem popelář amatér... ...mám rád vetešení a staré věci... ...kolem výloh s novými stroji procházím téměř bez zastavení, a u vitrín se starými stroji bez problému strávím půl dne... ...ano, je to subjektivní záležitost, a také pro to mimo diskusi...
<BR><BR>...ve svém dnešním ranním záchvatu jsem si řekl, že je třeba u pana <B>Doktora</B> ten Hasselblad již na spadnutí, tak že tedy jako důkladně přiložím do kotle, a třeba se něco stane... ,O)) ...no, nestalo se nic, ale to nevadí, photopostí život jede dál... (ale ten Hasselblad by Vám určitě slušel... ...nojo, dyť sem nic neřek... ...dyť už mlčím... ,O))
<BR><BR>...ale zcela bez pochyb jsme za jedno, že v "subjektivní" fotografii je víc než nutné výrazně zkreslit - zdeformovat realitu... ...a Vy k té deformaci používáte nejen tu naprosto kouzlenou instantní cameru obscuru, ale třeba také směle vyosený šikmoobjektiv... ...a děláte to naprosto úžasně... ...a ať už si v budoucnu zvolíte jakékoliv záznamové médium, tak věřím, že i Vaše budoucí Světlobrázky budou minimálně tak básnické, jako tyto současné, a pravděpodobně ještě básničtější...
<BR><BR>...ano, dnes jsem plkal nezvykle vážně... ...ale to je u mne jen takový výlukový jednodenní záchvat... ...asi je to tím, že jsem velkým fandou Vašich Světlobrázků, a že jsem si naivně již další Vaše úžasné koníky a další tím nepopsatelně zvláštním světlem zářící bytosti na Vašich fotografiích představoval jako tu jakousi výše zmíněnou "litografii", jako kresbu světem přímo do hmoty... ...no, nevadí, já jsem z Vašich Světlobrázků - ať už vznikly jakoukoliv technikou - opravdu nadšený, a to jste jistě poznal již dávno... ...a jak jsem to škrabal již několikrát dříve - z Vašich Světlobrázků vyzařuje zvláštní poetické a zároveň velice pozitivní - radostné kouzlo... ...jakési zvláštní optimistické – srdečné - léčivé kouzlo, které by Vám mohl závidět i ve srovnání s Vámi trochu chladněji působící Keith Carter...
<BR><BR>...a teď slibuji, že Vás již nebudu zlobiti dalšími vstupy na téma digi/nedigi...
<BR><BR>...a velice se děsím na Vaše nové Světlobrázky, Šikmobrázky, Instantní obscůrní pinholky apod... =O)
<BR><BR>pane <B>Doktore</B>, přeji Vám hezký nedělní večer a DOBRÉ ŠIKMÉ SVĚTLO! ,O)
ještě k úvaze dole: třeba i vznikne <I>elektronická analogová kamera</I>, která bude signál zaznamenávat nedigitálně, tedy přesněji. A třeba bude napojena na velmi speciální čidlo - lidské oko.
<I>Digitální fotografie není umělohmotná květina.</I>
Příměr je na první pohled trefný, ale jsou zde podstatné rozdíly. Umělohmotná květina je <I>napodobeninou</I> květiny živé. Digitální záznam není napodobeninou filmu, ale svébytným nezávislým způsobem snímání obrazu. Nebo, chcete-li, je stejně tak napodobeninou viděného obrazu jako stříbrný film. Souhlasíte?<P>
<I>Digitální obraz není sterilně narýsovaným znásilněním struktury plochy.</I> Tím pro člověka nejpřirozenějším způsobem snímání obrazu je lidské oko. Reálný obraz zde vzniká na sítnici a je snímán <I>diskrétními</I> fotoreceptory, tyčinkami a čípky, vzpomínáte? Vzruchy jsou přenášeny nervy do mozku - jak dokonalá analogie s čipem, dráty a médiem! Jedná se přitom o záznam obrazu ve čtverečcích!, které si však mozek šikovně interpretuje, a proto je nevidíme. Záznam obrazu nespojitými elementy je tedy přirozený. Máme tu ale ještě jeden problém, obsažený navíc v samotném názvu digitální fotografie. Tím je kategorizace analogově naměřených hodnot na snímačích čipu do číselných hodnot. To je sice zásadní ochuzení obrazové informace, ale jistě i halogenidy stříbra se chovají "nějak kvantově", tedy nespojitě. Nejde tedy patrně o principiální, ale jen kvantitativní odlišnost. Vlastně jde jen o rozlišovací schopnost divákova oka, o jakou jemnost má smysl usilovat a je-li a kdy bude technicky dosažitelná. Myslím, že zrno filmu je z pohledu dokonalého záznamu obrazu spíše historicky a technologicky daným omezením než výhodou. Obraz je tu povinně stylizován do zrníček. Divák se těší na záznam obrazu, ale je mu předložena a musí se spokojit s jakousi mineralogickou sbírkou krystalů! :-)<P>
<I>Ale nabízím smír.</I> Ano, zrno samo o sobě může být krásné, stejně jako krystaly kalcitu, protože je přírodní a přírodu je člověk po tisíciletí navykán vnímat jako krásnou. I záznam světla vyjádřený zrnky, jedná-li se o fotografii pro potěšení lidského oka (nikoli např. vědeckou) může být krásný, a to dokonce i při velkém zvětšení, protože nesílí žádný artefakt čtverečků. Takový nepříjemný efekt u současné digitální fotografie na současných zobrazovacích zařízeních vzniká a kazí ji. Ale to přejde. Jemnost záznamu se unásobí v řádech až na samou mez smysluplnosti dalšího růstu. Pak sice digitální fotografie nebude zrnitá (ve smyslu povinně zrnitá, nebo použijete softwarový filtr, který zrno k nerozeznání nahradí, informace bude v souborech dost), ale bude <I>přirozeně čistá jako pohled oka</I>.
<BR><BR>...a ten, kdo zná fotografie Keith Cartera pouze z internetu, je vlastně téměř nezná...
<BR><BR>...a <B>Doktor Jan Savický</B> je se svým číslicovým snímačem značně handicapován ve srovnání s 6x6 analogovým formátem Keith Cartera, jehož emulzní plocha zcela přirozeně není čtverečkovaná, ale je jakoby "sochařsky" strukturovaná... ...každé z emulzních zrnek je vždy unikátní variantou z nekonečného množství tvarů - z jakéhosi vzorníku možných "přírodních" tvarů, na což mne před časem taktně upozornil klubový <B>Profesor Tr. Ianus Germanicus</B>...
<BR><BR>...emulzní plocha negativů Keith Cartera není poskládána z mikroskopických čtverečků, které (i kdyby byly 1000x mikroskopičtější a nanoskopičtější), vždy budou představovat "sterilně narýsované" znásilnění struktury plochy, ale sestává z "přirozeně chaoticky uspořádaných atomů a molekul hmoty"...
<BR>...a divák toto velice dobře pocitově vnímá... ...třeba jen intuitivně či podvědomě, ale vnímá, aniž by ty fotografie prohlížel mikroskopem či nanoskopem...
<BR><BR>...je to jako rozdíl v pocitech při pozorování skutečných květin a jejich mnohem praktičtějších a trvanlivějších umělohmotných napodobenin... ...ano, budoucnost patří umělohmotným květinám... ...budou levnější, budou všude, a jejich údržba bude vyžadovat mnohem méně času, než u jejich trapně nostalgických přírodních variant, které si v budoucnosti budou pořizovat již jen nepraktičtí šílenci...
<BR><BR>...přes to všechno výše nastíněné a mírnou ironií kontaminované však začínám mít dojem, že z lyrických šikmobrázků pana <B>Doktora Jana Savického</B> i přes zmiňovaný handicap často vyzařuje ještě pozitivnější, příjemnější či radostnější vnitřní světlo, než z fotografií básnického šikmoprůkopníka Keith Cartera...
<BR><BR>...vysvětlí mne někdo, co se tady vlastně děje...?
a díky všem... za ty úžasné poklony!