Fotografie: Anglicke veci V

Autor: Ladislav Madar | |

Kategorie: dokument

2 Ivan vidim vidim ,ale to je fajn fajn :)

2 HS aby ten koniec nevyznel blbo, tie BW

2 JB: dobry vyrez,
nie su to vyhovorky, je to na objasnenie. Ja mam tieto fotky rad, su sucastou mojho vyvoja .

ano, fajn

fotka ok, komentář.e jsem taky rád zkoukl :-)

HS: ukaž svoje posledni fotky Chrisi Markerovi, myslim, ze by se mu libily :)

LM: já mám Štreita rád, dokonce před lety měl určitě velký vliv na to co se mi chtělo fotit... bavil jsem se s ním letos při konzultacích na ITF a viděl a slyšel jeho reakce na to velké množství klasického čb dokumentu, kterým ho uchazeči zavalili (a mnohé z těch čb sérií byly i dost dobré, na hodně z nich bylo vidět, že právě Štreit je jejich Mistrem), leč sám Mistr nad tím kroutil hlavou, vida tu jasnou nápodu... já vím, že ta nápodoba nevzniká z "nouze o inspiraci", ale z "lásky"

Loni v létě docházel jsem na přednášky Roberta Vano v pražském Mánesu, kde RV každou letní středu vyprávěl o své cestě k fotografii: pracoval jako asistent u významného fotografa celebrit Horsta a RV mu pilně koukal pod ruce a po večer si sháněl modelky a snažil se je nafotit ještě lépe než Horst, po několika letech se osmělil a svoje nejlepší fotografie, jednou po práci Horstovi ukázal, ten si je prohlédnul, řekl: "hmm, hmmm, svět ale nepotřebuje dalšího Horsta..." A když se ho zklamaný RV ptal, co má tedy dělat, tak mu "starý nácek Horst", jak mu potají asistenti říkali, dal tři rady:
1) musíš se snažit nafotit své nejtajnější sny
2) musíš každý den vyfotit dvě roličky filmu (72 snímků)
3) musíš chtít být nejlepší na světě

Já mám pro ty tvoje čb fotky velké pochopení, především proto, že sám jsem prošel podobnou cestou: myslel jsem si, že budu Černobílým mistrem, sám jsem si vyvolával a hledal různé kombinace filmů a vývojek až našel, kupoval a zase prodával různé foťáky a hledal ten pravý až našel a přesto zase hledal dál...
Mými osobními mistry (čti Bohy) byli Koudelka a Erwitt, ale po několika letech jsem narazil na strop tohoto přístupu, kdy jsem se snažil být koudelkovatější než Koudelka, erwittovější než Erwitt... když mi to konečně došlo, tak jsem téměř přestal fotit (najednou nebylo co) a jenom si pro radost občas cvakal takové blbinky ... teď jsem po dvou, třech letech pár lidem ty blbinky ukázal a měly docela úspěch, nejspíš proto, že se nesnažily něčím být a že byly docela originální; já vím, že dneska už ve fotografii není nic originální ;-)

Tož tak asi.
A, přátelé, ten příběh je pravdivý. Ten fotograf se totiž jmenoval T. Texas Taylor.

LM: to jsou marné výmluvy, fotit podle sebe je out :))

líbí

pekne

no prave. a street foto je vetsinou jen sbirka klise vycvaku. neprijde mi to dobry.

to je fakt, ale street kategoria tu nie je a dokument ulice mi k tomu ide najblizsie.