Nevěříte? Okamžik poté, co jsem pořídil tenhle záběr, ke mně přišel trpaslík a vynadal mi, že tam nemám co dělat. Dal jsem mu za pravdu a potichu se ztratil.
To Peter: Nemuzu mluvit za autory komentaru. Muzu se ti jenom pokusit vysvetlit svoje pohnutky. Nazev ma vyjadrovat moje pocity, kdyz jsem tam tak stal a koukal na to. Bylo to tak neuveritelne, ze jsem si pripadal jako v nejake pohadce. Fotka mela zachytit slunecni paprsky pronikajici mlhou, coz se snad docela zadarilo. Ona to vlastne nebyla mlha, ale horni okraj inverzni oblacnosti, ze ktere jsem se cestou vzhuru nahle vynoroval, takze to po chmurnem ranu v sedivem pritmi vypadalo jako rana do vazu.
Je to pěkný, ale ta asfaltka to pro mě nepříjemně staví na zem, pravá část je podstatně zajímavější. Pokud jde o body co jsi sezbíral za tu (slabší) připojenou litaraturu, hádám že míň než třicet jich nebude :-)
Ja ho samozrejme vyfotil. Nekolikrat jsem to stacil tajne zmacknout. Ale kdyz jsem to pak prohlizel, tak na tech fotkach proste nebyl. Konec koncu, asi je blahove se domnivat, ze takova stvoreni jsou kompatibilni s elektronickymi soucastkami.
Komentáře (149)
nezapaluje.