dannielhauser (ID 271)

danniel hauser


napsat vzkaz | zařadit do bookmarku | přidat do adresáře
Registrační ID:271
Online/offline status:OFFLINE
Datum posledního zalogování:11:33:47 02.06.2020
Datum naposledy vložené fotografie:11:33:51 10.09.2015
Bodů:79129
PP5 předplaceno do:---
Komentářů:4560
Veřejně přístupný přehled fotek:přímý link
Fotografií:217
Fotoalbum:
Bodů/fotku:364.65
Bookmarkován:74x
Recenzí:10
Bookmarkován (s fotkami):25x
 Fotogalerie: http://www.photopost.cz/danniel-hauser/271/fotograf.html
Technická data:
Voigtländer Bessa R2A
Zenza Bronica SQ Ai
Holga 120CF
Poznámky a vzkazy:
http://www.danielhauser.com


Svět má smysl pouze jako estetický fenomén.
Friedrich Nietzsche


Přesné datum svého narození autor ani sám nezná, jelikož k tomu došlo již dávno ve východní Haliči v malé vsi, kde nebyl ani matrikář.
Prví roky života jsou proto nejisté, ale zároveň nezajímavé. Sám si vzpomíná až na pobyt v bostonském sirotčinci sv. Michala, kam se dostal po té, co jeho rodiče, moldavští emigranti, zahynuli při pouliční přestřelce Al Caponova gangu. Nebo nějakého podobného, to je fuk.

Zde se zřejmě rodí budoucí orientace na výtvarné umění díky učiteli výtvarné výchovy a vaření bratru Theodorovi. S ním pak, ještě jako seminarista, odjíždí na cestu po antarktických misiích, kde se přátelí s domorodci (oběma) a tučňáky.
Po té, co dobrý otec Theodor zahynul pod lavinou, zřekl se víry pro její nefunkčnost v extrémních podmínkach a vypomahá na glaciologické stanici britské královské společnosti. S ní se pak vrací do civilizovaného světa (i když většina francouzů by s tímto tvrzením nesouhlasila), konkrétně do Londýna. Zde poprvé registruje existenci jiného pohlaví *) a svůj zájem o výtvarno okamžitě spojuje se zájmem o ženy.

Díky své zkušenosti získává dobře placené a prestižní zaměstnání v londýnské zoo jako tzv. penquin upstander **). Z prvního platu si kupuje svůj první fotoaparát a z výběhu přestrojen za tučňáka fotografuje návštěvnice. Shovívavý ředitel občas svolí k malé výstavě fotografií v prostorách vchodu pro zaměstnance, kde si mladého umělce všímá známý vídeňský galerista Hlavaczek (docházel sem tajně za ošetřovatelkou zeber böhmových).
Od něj získává mladý fotograf stipendium a odjíží do poválečné Vídně, která je v důsledku frontových ztrát lačná po mladých umělcích.

Kariéru nadějného malobužoazního piktorálního fotografa však naštěstí ukončil únorový puč v nedalekém Československu. Nadějný umělec totiž odjíždí do Prahy dokumentovat zrod nového řádu. Díky do dnes nevyřešené aféře s pionýrkami z oddílu Jana Švermy při ZDŠ Zdice u Prahy ***) dlouhá léta nesmí veřejně vystavovat a k volné tvorbě se vrací až po dalším, tentokrát listopadovém, puči.

Jeho dílo je charakteristické soustředěným zájmem o fenomén ženy. Přičemž zvídavému diváku neunikne, jak se autor důsledně míjí s podstatou věci. Zřejmě se zde projevuje dlouhé, ve vývoji mladého muže kritické, období, kdy autor žil ponejprv v zaostalém Haliči, chlapeckém sirotčinci, zdech mužské klauzury a na závěr ve výhradně mužské akademické skupině polárních vědců. Ženy se na jeho fotografiích objevují tu jako estetické fenomény, tu jako studie anatomických rozdílů, onde jako náhodně objevená součást krajiny, která jakoby se udivenému fotografovi omylem dostala do záběru.

Krok novým směrem byl pro autora až příchod internetu a s ním často opakovaná fráze RTFM****), kterou na něj pokřikovali ostatní frekventanti kurzu výpočetní techniky pro začátečníky. Vnímavý umělec okamžitě extrapoloval tuto zkušenost do své tvorby a zahrnul do studia ženy coby manuál k ženě práce svých zkušenějších předchůdců, ponejvíce pak spisovatelů a básníků... kteří pohříchu tapou už z principu mnohem více než umělci vizuální.

Přejeme Vám hluboký kulturní zážitek a autorovi držme palce



*) v karanténě londýnského přístavu

**) stavěč tučňáků. Tučňáci nikdy zcela nepřivykli hluku, který vydávají přístávající letadla na nedalekém letišti Heathrow a s velkým zájmem vždy sledují nízko letící stroje, přičemž stojí-li zrovna nevhodně, zaklánějí hlavu tak dlouho až upadnou na záda. Tito nelétavci nejsou schopni se sami postavit na nohy (v přírodě to řeší tak, že se po ledu pohodlně dosmýkají k vodě) a proto byla londýnské zoo, kde to mají tučňáci k jezírku až 26m travou a šotolinou, zavedena tato specifická profese.

***) šlo o fotografie na školní tablo v typických úborech antarktických domorodců, které jsou známé (a v puritánské Evropě znalci vyhledávané) svou lascivností.

****) Read the fucking manual (pozn. kurátora: IMHO LOL)

Posledních 10 fotografií autora:

| 66

| 86

| 107

Všechny fotografie »