Jiří: Zkusil jsem to oříznout pouhým posunem obrazovky a pořád tam perspektivu kopce vidím. Takže si nemyslím, že je tam nezbytně nutný k dokreslení terénu. Bez něj by fotky byla krásně minimalistická a ve větším (pokud je to dobře i technicky) by to bylo pro mě jednoznačně za 5.
Ladislav Mazur: Možná se pletu, ale pan Kevit se ke "kritice" staví spíš ješitně. Je to znát i podle jeho dřívějších reakcí. Že je tento web plný učebnicových pouček je prostě tím, že se tu scházejí víceméně amatéři se zájmem o komentáře ke svým dílkům. Panu Kevitovi jde zřejmě jen o ty nadšené reakce, protože jen ti kdo vysloví slovo obdivu, uměcovu dílu opravdu porozumněli. Chápu že jsou lidi, kteří mají svůj styl, který jim prostě vyhovuje a vidí se v něm. Já jim to z hlediska demokratických principů neberu, ale musejí být schopni odlišné postoje přijmout, nebo ještě lépe svůj záměr vysvětlit bo obhájit... pakliže dílo někde presentují s očekáváním reakce.
Kdysi před 20ti lety jsem se táty zeptal - "Co bys řekl tomu, kdybych přišel domů s vystříhanou, nebo obarvenou hlavou?" (to je svým způsebem taky jistá seberealizace jedince) a on mi s ledovým klidem odpověděl - "Se svým účesem si přece můžeš dělat co chceš, ale musíš být potom dostatečně silný, abys dokázal unést důsledky..." Pan Kevit o učebnicových poučkách mluví jakoby s opovržením a despektem. Jakoby umělec literát, který z hlediska své tvůrčí invence psal ve slovech "sychravo, sýr, syn či bylina" měkké "i" a rozčiloval se nad nepochopením, kterého se mu stran kritiky dostává a oháněl se argumentem, že "pravidla českého pravopisu jsou už jen přežitkem, jež umělec k vyjádření pravých citů vůbec nepotřebuje"
Třeba je to jinak a já to jen zle pochopil a pan Kevit mi to vysvětlí.
Petr Hořice |
Uvidíme.. zda-li
naše umělce,
pěkně vyprudíme...
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
věčná tma je pohltí,
zbydou po nich básně a
pryč je všechno prokletí.
Plují časem v myšlenkách,
smějí se i pláčou,
jsou tak šťastní...
jen nad námi vždy pláčou!
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Kdysi před 20ti lety jsem se táty zeptal - "Co bys řekl tomu, kdybych přišel domů s vystříhanou, nebo obarvenou hlavou?" (to je svým způsebem taky jistá seberealizace jedince) a on mi s ledovým klidem odpověděl - "Se svým účesem si přece můžeš dělat co chceš, ale musíš být potom dostatečně silný, abys dokázal unést důsledky..." Pan Kevit o učebnicových poučkách mluví jakoby s opovržením a despektem. Jakoby umělec literát, který z hlediska své tvůrčí invence psal ve slovech "sychravo, sýr, syn či bylina" měkké "i" a rozčiloval se nad nepochopením, kterého se mu stran kritiky dostává a oháněl se argumentem, že "pravidla českého pravopisu jsou už jen přežitkem, jež umělec k vyjádření pravých citů vůbec nepotřebuje"
Třeba je to jinak a já to jen zle pochopil a pan Kevit mi to vysvětlí.
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |