určitě.

Ivo: zalezli za ty šutráky.... :)

Pěkná balónovka. Kde to bylo?

Evě Staňkové: možná Tě zklamu, ale na Stonehenge není nic, co by v člověku vyvolávalo strach, natož bázeň fotit; se mnou tak činilo asi dalších 300 lidí (jsem docela pyšný na to, že na fotce žádní nejsou, i když chodníček vede dokola). Nicméně z hlediska mystiky je tohle místo docela vysílené, možná tolika stovkami let plných zvědavých miliónů turistů = aspoň tak jsme to cítili my. Nepomůže tomu ani lokalita v poli vedle dálnice, kousek od (na Anglii velmi netypického, totiž neplaceného) parkoviště s prefabrikovanými záchodky a mocnou, leč pěkně do příkopu ukrytou budovou sloužící administrativě English Heritage a prodeji suvenýrů. Oficiální historie Stonehenge je sbírka dějepisných zmínek z různých pramenů, které po staletí shledávaly ruiny v prakticky nezměněném (dnešním) stavu, tedy již opuštěné a pobořené.

Teď zrovna v anglickém tisku proběhla zmínka o tom, že provozovatel povolil o tomto víkendu veřejný sněm lidu u příležitosti letního slunovratu. Jestlipak při této speciální akci jeden každý "kultovní vyznavač" nemusel zaplatit citelně více než obvyklých £6 vstupného? :)))

Cože, Iljo, ty soudíš, že jsem přeostřil?? Tak to se mi asi vážně zkalil zrak. :))

Pažitko, to nahoře je hromosvod, možná i vlajková tyč. Na hrad jsme se nedostali, anžto byla neděle a i když je hrad v opatrování National Trustu, furt na něm ještě bydlí původní majitelé.

Petře, v Anglii je v dubnu TAKOVÝHLE pozadí, a hotovo. :)

Trefa.

Kdybych tam byl s manželkou, ticho by bylo rušeno hudrováním, ať proboha nesletím do té šluchty, ještě mám(e) 29 let splácet hypotéku.... :))