Znovu a znovu se k týhle fotce vracím. Zkoušel jsem vymazat stíny pod nosem a rty, projasnit oči... ať dělám co dělám dostanu Barbii. Ta holka má tak chytlavou tvářičku,že tam musí být něco co jí zatáhne do reality, do života. Prostor vpravo je zdánlivě hluchý, ale když je menší, padají mi voči z fotky ven. Dívá se tím směrem, chce to tam prostor. Ať udělám co udělám , zmizí ta vzrušující směs melancholie očí a živočišné vyzývavosti úst. Nejsem v tomhle vůbec zkušenej, a udělat pěknej živej portrét je pořád jen moje nenaplněná touha, takže můj názor mnoho neznamená. Ale když se tak dívám na výstavách hodně dobrejch a renomovanejch fotografů, asi by těm kriteriím - stíny, linie, ne středovku, chybí kus ruky, půl hlavy.... , vyhověla málo která. Ono je to v něčem jiným , v něčem co se nevejde do pravidel .
Standa V. Nechci polemizovat a dík za každej názor, ale všechno spíš , dokonce do koše, než do rodinného alba. Ty si dáváš do rodinného alba fotky náhodně ulovenejch cizích lidí ?
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |
Václav Bibr |