Iva, Jan Horna: myslim ze tu mam fotky lepsi i horsi. Tahle je trochu ulet, ale take ne prvni a asi ani posledni - obcas si nejaky dovolim :-)

Emil: pevna hranice urcite neexistuje. U nekterych fotek bych si troufla rict, ze je to umeni, ale bude jich celkem malo. U vetsiny nebudu vedet. Ale jsou i fotky reportazni, kalendarovky, fotky zvirat, .. ty bych nenazvala umenim, ale zrovna tak mohou byt velmi dobre i mizerne. Tuhle fotku bych spolu s astala vistou nazvala spis kravinou nez umenim. Ale pro me milou kravinou, u niz jsem byla zvedava na reakce. Myslim ze to chapes docela dobre - mam tu jeste par fotek ze Salevy, ktere by se myslim libily, nejake docela povedene hory, i par "normalnich" snad docela povedenych rodinnych. Chtela jsem zmenu. Moc takovych fotek nemam, na to jsem moc konzervativni, abych si z toho udelala styl.

Emil: Ne necekala jsem - manzel hlidal deti, ktere si hraly :-) Nevim jestli dobre rozumim tve druhe poznamce. Taky si pojmem umeni nejsem moc jista. U nekterych fotek (ne svych) mam dojem jakesi nadcasovosti, obecneho sdeleni nebo krasy, ktera bude platna jeste za 100 let. Ale takovych je malo, a pro mne jsou nedosazitelne. Nad motivaci, proc vubec fotit, casto tapu. Z praktickeho hlediska ma pro mne vyznam jen foceni klasickych rodinnych fotek, kde se deti hezky usmivaji a babicky z nich maji radost. A pak opet zcela normalni fotky z dovolenych, abysme mohli doma ukazat, kde jsme byli a jake to tam bylo pekne; na kazde nejlepe s jednim napozovanym usmivajicim se clenem rodiny. Ostatni fotky nikoho v mem okoli nezajimaji, a zdaji se jim ujete. Jelikoz ale me zase nebavi fotit jen tento typ stale stejnych zaberu, tak uz si pak mohu dovolit ujet v podstate kamkoliv. Coz obcas docela rada zkusim, i kdyz mi ne prilis velke sebevedomi jen obcas dovoli to zverejnit.

Moc gratuluju :-) Fotka je mila, nezna (tk se dnes prehlizi :-)

Udelany je to pekne. Ale na me moc sci-fi

Dole se mi toho zda nacpaneho trochu moc. Ale vrsek je vyborny