Bez travy dole by se mi to libilo vic.

Povazuji za nutne nekolik vysvetleni. Haiku jsou kratke japonske basne, ktere velmi kratce rikaji velmi mnoho, coz samozrejme znamena, ze si je kazdy muze svym zpusobem vysvetlit po svem. Tato fotografie se snazi o neco podobneho. Vyfocena kniha se jmenjuje "Par much a ja". Jak uz bylo napsano fotografii jsem vyfotil, kdyz pri cetbe teto knihy na mne padl jakysi stin, smutek ci splin - to je ta cerna barva, ktera zabira znacnou cast plochy fotografie. Jakymsi nepatrnym svetlym bodem mi v tomto pocitu byla zminena kniha - proto je zcela na okraji a nezabira prilis mnoho plochy fotografie, a take zcela zamerne nese cast napisu "... a ja". Soude dle vasich komentaru se to asi prilis nazdarilo. Ale presto mam pocit, ze se zpise zabyvate tim, ze je to proste prefoceny obal, nez tim, co to rika (nebo se snazi rici). Presto vsem diky za komentare.

Mse se to libi. Jak psano nize, oci me to tahne k chlapkum a pak zase k pani. Takze nejdriv vnimam sektor vlevo a pak vpravo a pak zase vlevo a pak zase vpravo... A to mi ladi s nazvem. Drobne nize uvedene drobnosti mi nevadi.

Vsak ja na Vas nespecham, pekne se divejte a az se Vam to bude libit, tak tam lupnete za 5 a je to.... :-)))

To Ianus: asi jo.

libi

Podle mne je to hodne dobre. Napad.

To je paradni kousek!