Moc mi to nejde, protože u tohohle druhu fotky je kvalita bohužel veta faktor, pokud to není jen osobní vzpomínka a jdeš s tím ven. Když od TK odhlédnu, tak ty střechy jsou určitě fotogenické a plastické světlo jim pomáhá. Naopak bych nemusel to přefouklé "předpopředí" z hromad sněhu a komplikovaná je i pravá strana. Nevím, reálné bylo dostat se za ty hromady a udělat popředí přímo z těch střech.
Jen jsem si představil, jak přijdu na výstavu, chvíli jdu chodbou, pak projdu dveřmi do sálu a proti mně visí tohle 150 x 100. Nemůžu napsat, co bych si doopravdy pomyslel, jen taktně naznačuju :)
Tenhle rozsah prostě mobil nevezme. Už sis to mockrát zkusil, mohl bys to vědět. Horskou krajinou s přepálenou oblohou oslníš nanejvýš majitele té chaty ... a Daňkovou. :)
Dušane, už zase otravuješ s těma panákama? Nevšiml sis, že (až na pár fotošopem vylepšených ženských) je člověk to neohyzdnější, co se po světě pohybuje? :)
Krajina vzadu je pěkně členitá, ale tady slouží jen jako pozadí k rodinné fotce. Mohla to být aspoň nadstandardní rodinná fotka, ale ta ortopedická etuda vpředu ... bohužel. Nemám dojem, že jde o fotku na vystavování.
Velmi nepřitažlivé. Ta degradace kresby i ploch je tu ještě horší než u té následující. Jestli ses s tím schválně dělal, nemám k tomu komentář. Přitom základ není špatný.
Přiznám, že mě charakter toho zrna odpuzuje, protože je to hodně neumělá napodobenina a ke vzhledu černobílé klasiky má strašně daleko. Jinak bych ti nějaké body přiznal, to rozčlenění do prostoru není špatné. Ale to zrno se nauč jinak.
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |
Jiří Březina |