V prvním případě byl(a) prak více pokrčena v kolenou a iluze byla dokonalá. Vodorovná kompozice doslova vybízí zabrat více stehen a ktomu by možná stálo za zvážení přidat i více místa po stranách. V ohnisku praku je totiž příliš mnoho prázdného místa a nohy po stranách tak nemají co rámovat. Jo kdyby sis ještě trochu pohrál se stínem, který vrhá "světlo-na-konci-tunelu" mohlo by to celé vyjít úplně jináč!
Kolegové, když už jsem se pustil do experimentu, dovolil jsem si přitom i experimentovat. Nalevo je snímek z jara a napravo z podzimu. Když už jsem měl dva snímky z naprosto identického místa, logicky mne napadlo je porovnat. Výsledek byl natolik realistický, že by to nikoho netrklo. Tak jsem ke snímku vymyslel příběh a okořenil ho trochou GFX. Je mi líto, že to někomu působí peristaltické trauma.
Není to spojovane panorama ? U takoveho objektivu, jakym disponuje sedmsetdvacitka, by se nemelo objevit parcialni ztmaveni oblohy v dusledku nestejnomerneho ucinku polarizacniho filtru, to se stava az u opravdu sirokouhlych. Zajimave.
Petr Mandys: Levá strana je z jarní rovnodennosti a v té době jsem po okolí pobíhal s olympusem. Pravou stranu jsem fotil na podzim s Canonem. Zkusím ten popisek ještě doladit. Díky za připomínku.
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Jak to bylo svícené ?
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Jo kdyby sis ještě trochu pohrál se stínem, který vrhá "světlo-na-konci-tunelu" mohlo by to celé vyjít úplně jináč!
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |