Chce si to ještě pohrát s kompozicí - dominanta je záchytný bod, kam dav hemžící se dole vzhlíží; a naopak stavba mu pohled oplácí. Tedy, pomineme-li předcházející metaforu, určitě bude napříště šikovné umístit mešitu více od středu, aby byl na fotografii zachycen právě onen dialog.
Pak už jen (alespoň) softwarově vyrovnat horizont a přiostřit. Tentokrát bych vinu za neostrost spíše přičítal resamplovacímu algoritmu - při výpočtu průměrné barvy se logicky vytrácí kontrast. 4+ za dobře odhadnutou denní dobu, atmosféru
BOB se opravdu tváří rozpačitě - ouška sklopená. Název k fotce opravdu sedne.
Vzhledem k tomu, že je to fotka patřící taktéž do kategorie humor (navíc lehce kříženo s dokumentem), forma není zase až tak beznadějná. 3 (+1 jako kompenzace)
Abych obhájil svoji známku: hodnotil jsem podle asociace, kterou ve mne fotografie vyvolala. Prostě mne nakopla fantazie a já viděl místo posečeného pole, pole válečné. V tom případě kompozice v ničem neztrácí - hlavní motiv je v podobě stejných tvarů roztroušen po krajině, která slouží pouze k definici horizontu.
Jindřichu: Brutální zafiltrování potlačilo jinak zcela mléčnou a vypálenou oblohu. Bohužel tím, že se mi tam připletla stébla rákosu, vzalo je to taktéž. Je sice teoreticky možné ta stébla v histogramu upravit a následně vymaskovat, ale připadá mi to jako nesmyslné tlačení na pilu - nevypadaly by přirozeně
Levý dolní roh není přesvětlený - bahno si udržuje stále stejnou světelnou úroveň, tedy zbývá pouze reflexe oblohy. Ta kontrastuje s ostrovem uprostřed a umocňuje jeho plasticitu. To není samoúčelné.
Teplý nádech je opravdu z oteplovacího filtru. Jeho saturaci jsem musel ještě maličko v PS potlačit, ale je to opravdu filtr - vyvážení bílé totiž není nic jiného, než nastavení teploty barvy: kalibrace čipu. Tedy pokud to po tom ještě okořeníš filtrem, můžeš se dostat prakticky kamkoli.
Listí ze stromů vzal čas a větvičky zase JPEG komprese. Zbytek působí velice příjemně, ta žluť z pilin k tomu přidává další barevný akcent. Tedy velice přijemná záležitost.
Možná se korunami stromů prodírá příliš mnoho světla, ale to už budiž pouze filozofická otázka.
Robert Mekiš |
Pak už jen (alespoň) softwarově vyrovnat horizont a přiostřit. Tentokrát bych vinu za neostrost spíše přičítal resamplovacímu algoritmu - při výpočtu průměrné barvy se logicky vytrácí kontrast. 4+ za dobře odhadnutou denní dobu, atmosféru
Robert Mekiš |
Vzhledem k tomu, že je to fotka patřící taktéž do kategorie humor (navíc lehce kříženo s dokumentem), forma není zase až tak beznadějná. 3 (+1 jako kompenzace)
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Levý dolní roh není přesvětlený - bahno si udržuje stále stejnou světelnou úroveň, tedy zbývá pouze reflexe oblohy. Ta kontrastuje s ostrovem uprostřed a umocňuje jeho plasticitu. To není samoúčelné.
Teplý nádech je opravdu z oteplovacího filtru. Jeho saturaci jsem musel ještě maličko v PS potlačit, ale je to opravdu filtr - vyvážení bílé totiž není nic jiného, než nastavení teploty barvy: kalibrace čipu. Tedy pokud to po tom ještě okořeníš filtrem, můžeš se dostat prakticky kamkoli.
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
[Pavlína Páclová |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Robert Mekiš |
Možná se korunami stromů prodírá příliš mnoho světla, ale to už budiž pouze filozofická otázka.