Stála jsi bez hnutí a nechala otáčet svým životem,
kousek po kousku ujídali z něj,
pak ses pohnula a z leknutí, že jsi za plotem,
nevíš jak dál, začni a klidně se směj.
Usedá vedle mne a snídá či večeří,
do klidu ještě malá nepatrná chvíle,
dvanáctkrát prostřeno a nikdo nevěří,
na dotek, na lásku, že stále trochu sníme.
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
kousek po kousku ujídali z něj,
pak ses pohnula a z leknutí, že jsi za plotem,
nevíš jak dál, začni a klidně se směj.
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
do klidu ještě malá nepatrná chvíle,
dvanáctkrát prostřeno a nikdo nevěří,
na dotek, na lásku, že stále trochu sníme.
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
tma někdy má takovou moc,
přeji si tvý štěstí bez klepání,
zvony už zní na dobrou noc.
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |
Aleš Ostrýt /cvak/ |