(No a samozřejmě změnit název, nevidím ani bar, ani útok, ani vojáky vietkongu)

To světlo je zralé na retuš. Tedy pokud ten čong není křestním jménem M-ik-chu-lásch. Zakrej si ten lustr palcem a je to o tři třídy jinde.
Stejnětak dost ruší že má nos zapíchlý ve dveřích.
Jo, jsou to detaily, které člověk v hledáčku přehlédne a je rád,. že je to "aspoň tak", ale přiznejme si, že nám Stvořitel nesliboval spravedlnost, při které bude povedená každá fotka, kterou bychom povedenou mít chtěli...
Ale námět, okamžik i snaha jo. Hlavně přesnej okamžik, zachycení čongovy tváře zamyšlené...
Hele, a vůbec, co to říznout pod lustrem, za levým ramenem, pod přihrádkou na žetony a pravou stranu vztyčit nad pravým okrajem prostřední červené žetonové přihrádky?

No, já architekturu nefotím, protože ani nepoznám renesanci od rokoka. Takže to říkám jako alibi, když se tu hádaj fotitelé domečků:
Ruší mne tam ta větev trčící zprostředku shora dolů a dál pokračuje dost nezvyklou křivkou, křivicí... pro oko je to dost zvláštní věc, takže pozornost mi furt jede po tý větvi a na zajímavou křivku střechy se vůbec nedostane, ikdyž k ní ostatní linie přímo vedou.
Jako.. asi je těžký ji nenápadně uříznout, ale je to, myslím, tak markantní, že hádat se potom s ostatníma jestli je ta fotka dokonalá... no, každému co jeho jest.
(A neboduju, protože jednak řikám že architekturu nefotím a zadruhý by to vypadalo jako oplátka.)

Hlavně si myslim, že jenom výraz tváře toho kluka napravo by stál za výřez. Od lokte po ten klacek.

jo, na tom jsem taky dycky vyhořel.

DENIS: Hele, já tomu neberu dokumentační hodnotu. Určitě jednou nědo řekne "to je moc dobře, že to máš vyfocený právě z týhle čtvrti". Ale podívej se na to bez těch vzpomínek: zas tak dobrá fotka to není.
Nebejt toho povídání pod ní, nikdo to nepozná a zadruhé -- porč je to převedené právě na hnědo? Jednak tím víc vylezou přepaly na tvářích a druhak... co je na tom tak starobylého, že to dáváš do historizujícího stylu?
S tím pózováním: jo, pokud párkrát vyfotíš cikáňata a dáš jim fotky, budou ti takovýhle fotky chodit předvátět až k baráku. Jenom škoda že jsou to takoví komedianti, že většina z nich není použitelná.
Ale nehádáme se, ne?

Ten vrchol klenby chodby uprostřed vbíhá přímo do horního okraje. Myslím že to chtělo nechat s kouskem skály, neřezat to tak naětsno, dost mi to strhává pohled.
_Ten "vodníkův" pohled na hladinu mi na ni taky směruje pozornost a tak si prohlížím strop vlastně celou dobu jenom v odrazu na vodě...

ale no tak... příjemná fotka do rodinného alba "a kouknou, tetka, tady je naše Tyldička a todle Toníček odnaproti... on tam někdo postavil to kolo, tak nejsou vidět celí..." Kdybych si nepřečetl, že je to v Turecku, hádal bych se, že je to z Jiřetína z návsi.

V rodinném albu to bude velice vydařený portrait.
Ale na výstavu... no, ikdyž, co jsem dneska viděl tady na webu za vysoce oceněné fotografie... ani bych se moc nedivil.

...takový... líbivý vo ničem... Ale rozhodně mi strhává pozornost ven ze záběru ten bílej vlek vpravo nahoře.