---

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Přehled článků | Komentáře k článkům

---

Nepřihlášený uživatel

body >	---
komentáře >	---
pošta >	---

Obecné povídání, které by mělo platit snad všude v civilizovaných minilabech. Za podmínky fotografických velkokolbenek neručíme. S digitálním minilabistou sepsal poučený zákazník a seškrtal nám to Pat nebo Mat, nikdy nevím které admin je které (pozn. Pat: neškrtali jsme snad nic, jen jsme to zalomili, přidali poznámky do závorek a poslali do světa).

Proč je pro digitální minilaby nejlepší JPG

• osvit digitálního minilabu nevyužije náročnější obrazové formáty TIFF
• datový nárůst u TIFF souborů neodpovídá nárůstu obrazové kvality. Nejvíc se osvědčil následující postup:
  1. digitálním fotoaparátem pořidit fotku do RAW formátu, který se následně v PC převede do 16bit TIFFu. Při scanování filmové předlohy platí TIFF úplně stejně.
  2. Veškeré úpravy a zásahy v editačních programech provádějte v tomto nekomprimovaném datovém formátu.
  3. Až jako posledení krok před vypálením nebo odesláním fotky ji převeďte do JPEGu, nejlépe maximální kvality. O výsledné míře komprese tím pádem nerozhodují algoritmy vašeho foťáku, ale máte vše plně ve vlastních rukou.
• zpracování TIFF souboru digitálním minilabem je časově náročnější pro mašinu i obsluhu. Ale stejně tak je to náročnější i na čas zákazníka. Místo CD musí vypalovat datově objemnější DVD. Případně déle čeká než se mu fotky nahrají na flash paměť nebo odešlou off-line klientem. Naštěstí e-maily mají ještě nějaké to omezení pro šíleně objemné datové soubory (pozn. Pat: binární data se při posílání e-mailem kódují do 7-bitového BASE64, takže objem skutečně přenesených dat e-mailem je o poznání větší než jsou původní soubory).
• když už opravdu musíte odevzdávat na zpracování do digitálního minilabu TIFFové soubory – nikdy nenoste TIFFy s LZW / ZIP kompresí. Minilab takovou fotku neotevře a tedy nezpracuje. Nejhorší je namixovaná zakázka. Pokud se bude komprimovaný TIFF nacházet uprostřed zakázky, mašina to nepozná, bedlivá obsluha si toho nevšimne a vy chybějící obrázek můžete postrádat, až bude pozdě. Respektive až budete doma, protože na dodělání chybějící fotky není nikdy pozdě.
• Určitě nenoste obrázky ve CMYKu – mašina si to pak do RGB převede sama, barvy se hnó a vy se pak jen budete divit co vám z toho vylezlo.

Optimální rozlišení

Digitální minilab KONICA R1 SUPER pracuje při zhotovení fotografie s rozlišením 300 dpi.

Jestli jste se při focení netrefili přesně to těchto čísel, neplakejte. Obecná zkušenost říká, že co je nad 150 dpi v podstatě stačí. A pokud máte výsledné foto rozlišení nad 400 – je to zbytečné. Přičemž mi to nedá, abych neupozornil, že dpi není jen samotné číslo, které je zapsáno EXIFu – vždy musí být rozlišení snímku vztaženo na konkrétní fyzickou velikost fotky. Mnohaletá praxe také říká, že pokud máte menší rozlišení než doporučené, není od věci nechat přepočet na minilabu samotném. Přináší to lepší výsledky než neumělé pokusy ve fotoeditoru. Kdo vyzkoušel ví, kdo nevěří, musí sám vyzkoušet.

Formát výstupu

Formát fotografického papíru je dán historicky okolo poměru 2:3 (např: 10x15). Některé digitální fotoaparáty mají standardní výstup snímku 3:4 (např: 1920x2560). Sami si určete jestli chcete

• buď plný formát fotografie – je zobrazen celý obraz bez ořezu, fotografie však má bílé okraje po těch stranách, kde „chybí pixely“
• nebo plný formát papíru – výsledná fotografie je bez bílých okrajů, ale je ořezána tam, kde “přebývají pixely“

ICC profily

Je možné je použít, ale u digitálního minilabu to není až tak nutné. Mnohem záslužnější je, pokud má klient pokud možno zeštelované monitor. Když už ICC profil daného stroje máte a fotky jste do něj převedli, informujte o tom předem obsluhu, prosím.

Názvy souborů – jednoznačně bez diakritiky

Kopírování bude čistější. Mašina bude mít větší radost. Setkal jsem se i s názvy tipu „já babička a František u horské bystřiny v Alpském u údolí během zájezdu krojovaného spolku naší vesnice v červnu 2006.jpg“ obsluha minilabu si určitě ráda počte, ale mašina určitě ne. Postupné číslování se mi osvědčilo mnohem více. I z důvodu následné kontroly. Když zjistíte chybku, můžete pak vyskočit a zvolat: „Chybí foto číslo 286 z mé zakázky na 471 fotografií“, a hned bude úplně všem jasno - třeba.

Technologický ořez

Při osvitu fotek v minilabu počítejte s technologickým ořezem. Defaultně bývá nastaven na 1,5mm z každé strany. Když jsme všichni fotili na film, byly jsme na rodinných „skupinofkách“ všichni nacpaní uprostřed fotky. A jak nám to tam slušelo. Dneska si každý šikula udělá v PC ořez natěsno. Přidá k němu milimetrový rámeček a pak se moc moc diví, proč má na fotce uřízlé loket. Pokud něco takového chcete, informujte o tom obsluhu. V lepším případě se na vás jen nebudou usmívat. A navíc - milimetrový rámečky jsou na prd!

Kdy naopak TIFF jo - pro velkoformátový tisk

• 16bitu na kanál a ještě k tomu v AdobeRGB se hodí. Pro tiskový RIP se fotky převádí do CMYKového TIFFu, ještě navíc do profilu zákazníkem požadovaného papíru. Tady je bez pochyby vhodné mít co nejobsáhlejší obrazové informace, na rozdíl od „hotových“ JPGů pro minilab.
• ale i zde platí – nenosit ve CMYKu, protože převod do CMYKu s profilem s tím taky zamává. A jelikož to není standardní postup, mohou se zjevit nestandardní problémy.
• přesto buďte v klidu – eRGéBéčkovej JPG vám na velký formát vytisknou taky.
• stejná pravidla platí pro tisk na textil a plech. Voni umí votisknout snad všecko. Nejlíp by jim ale beztak šly ty razítka jako v Ostře sledovaných vlacích.

Doufáme, že nám za uvedené řádky neurvete palice.
Přejeme vám pěkné a povedené snímky.

Karel a Milan (drobné poznámky Pat)