Jiří Březina

Parr a Birgus jsou fotografové na jiném levelu, všímavostí i zpracováním. Jejich fotky objevují, překvapují, berou dech. To, že použiju podobnou barevnou paletu jako oni a přihláším se k nějakému buzzword směru, mi sice může dát námět pro spoustu chytrých řečí, ale pro kvalitu mých fotek neznamená vůbec nic, protože fotka vzniká v hlavě a tam ten rozdíl nevyrovnám. Zrovna tak k velikosti nikomu nepomůže paušální shazování všech, kdo se zkoušejí dostat dál jinou (tj. vlastní) cestou a netouží dělat velkým jménům nepovedenou ozvěnu.

Krajiny Petra Burdy mám také rád. Co chceš vědět dál? :)

Děkuju, to je přesně ono. Maximální spokojenost :)

Takhle dogmatické pojetí je smutné. Jste zakoukaní do jednoho pramínku široké řeky, ale zbytek proudu tím ani nezmizel ani neztratil sílu. Když se grafik rozhodne pro perokresbu místo barev, soudí se oprávněnost té volby až podle výsledku, ne apriori podle zvolené metody. Nevím, proč by ve fotografii nemělo platit totéž. Jsou fotky, které na barvě stojí a jiné, které s ní ztrácí smysl. K náboženskému blouznění a tím spíš svaté válce tu není žádný důvod.

Jestli chcete podpořit svoji hypotézu o nadřazenosti barevného dokumentu nad zbytkem světa, myslím, že nejlepší cesta vede přes publikování fotek, které jsou nejzajímavější, nejvíc sahají po emocích, divák jim bez problémů porozumí a raduje se nebo truchlí s vámi. Tuhle roli samozřejmě nesplní fotky, které jsou obsahově banální a formálně odbyté a jakousi hodnotu se jim snaží dodat teprve přibalené marketingové okecávání.

Číst je bezvadné, taky to občas zkouším. Ale myšlení se čtením nahradit nedá.

No já jsem na to upozornil v souvislosti s Petrovou fobií z čb fotografie. Jestli je v zájmu výsledku dovoleno manipulovat barvami v jednom směru, je absurdní dávat do klatby úpravu fotek do čb škály. Ve vztahu k výsledku je nejspíš obojí rovnocenné. Nehledě na obecný fakt, že každý slepý fundamentalismus je znakem hlouposti.

Moc pěkný závěr, i když koňské čelo trochu tlačí do baráku. Ale barevná jak kraslice, pořád sklouzávám k té nepodstatné červené uzdě. ČB je sice out, jak teď víme, ale mně by tenhle typ fotky pořád víc líbil v černobílém. :)

Vidím je tam!
Jak to, že to je ostré? :)

To bude tím, Jirko, že nejsi fotograf pěšin. Tomu ani nemůžeš rozumět :)

Moc pěkná.

Fajn, jenže já už jsem strnulých ksichtů v exotických kulisách přežraný. Zasytili mě McCurry a spol. Chtěl bych něco jiného, jak bydlí, pracují, hrají si s dětmi. Tohle nekonečné zevlující panoptikum už mi splývá do barevné šmouhy.

Říká se, že úplně všechno vypadá dobře už 30x40 :)

Mně se ruční dopatlávání fotek nelíbí. Dobrá fotka to nepotřebuje a špatné to nepomůže. Kdo umí malovat, ať dělá obrazy.

SS: Kdo si ty barvy nepředstaví, ten o ně přišel.

Mimochodem, tohle bych rád viděl v ultrazoom verzi ;)

Nevím, je to k nerozeznání od rozsypané kresby z přehnané komprese.

Pro mě technická katastrofa a výborná fotka. Současně.
Ty artefakty na nebi, to snad ani není možný.

To máš tak šedivé schválně? Jinak to nevypadá úplně špatně.

Ti lidé jsou opravdu boží ve svém prostředí.