"... eště zdlouhavější je Jeřábkovo vyprávění o jeho službě u dragounů. Přitáhli
prý po manévrech k jakémusi klášteru, kde se celý oddíl ubytoval. Na Jeřábka vyšla
té noci strážní služba. Jak tak chodil po nádvoří, všiml si, že se v jednom okně dosud svítí. Přistoupil blíže a nahlédl dovnitř. V místnosti spatřil sedm mladých novicek. První, třetí, pátá a sedmá ležely na postelích, zatímco druhá, čtvrtá a šestá…
prostě bezbarvé, nic neříkající tlachání upovídaného strýce.
Pravou zkoušku trpělivosti však divák podstoupí, když se Jeřábek rozpovídá o
svém kamarádu z vojny, koželuhu Tomanovi. Ten měl prý zase čtrnáctiletou dceru,
která byla na svůj věk neobyčejně vyspělá. Toman ji sice úzkostlivě hlídal, ale
přesto nemohl zabránit, aby si zvrhlé děvče nepozvalo jednoho dusného odpoledne
Jeřábka do své podkrovní světničky. Jeřábek vypravuje, co všechno dívka neměla
na sobě, jak se její poživačnost projevovala, vysvětluje, proč měla k pelesti připevněný řetěz, co s ním musel dělat – no prostě: nuda, nuda, šeď, šeď."
Komentáře (14)
Jirko :-)))
prý po manévrech k jakémusi klášteru, kde se celý oddíl ubytoval. Na Jeřábka vyšla
té noci strážní služba. Jak tak chodil po nádvoří, všiml si, že se v jednom okně dosud svítí. Přistoupil blíže a nahlédl dovnitř. V místnosti spatřil sedm mladých novicek. První, třetí, pátá a sedmá ležely na postelích, zatímco druhá, čtvrtá a šestá…
prostě bezbarvé, nic neříkající tlachání upovídaného strýce.
Pravou zkoušku trpělivosti však divák podstoupí, když se Jeřábek rozpovídá o
svém kamarádu z vojny, koželuhu Tomanovi. Ten měl prý zase čtrnáctiletou dceru,
která byla na svůj věk neobyčejně vyspělá. Toman ji sice úzkostlivě hlídal, ale
přesto nemohl zabránit, aby si zvrhlé děvče nepozvalo jednoho dusného odpoledne
Jeřábka do své podkrovní světničky. Jeřábek vypravuje, co všechno dívka neměla
na sobě, jak se její poživačnost projevovala, vysvětluje, proč měla k pelesti připevněný řetěz, co s ním musel dělat – no prostě: nuda, nuda, šeď, šeď."