tam v dali

sam sullivan

| 25.12.2021 | ostatní

Poznámky:

jsem se vratil k jedne starsi fotce
clovek nekdy v case svatku ma cas se zastavit a ... premyslet? vzpominat?
tedy nekdy, ja toho casu moc nemel.
a jak delam zalohy, obcas natrefim na neco, co ve mne vzbudi vzpominky, emoce, nebo najdu v te nalade nejakou paralelu s pritomnosti.

tady je to podobne.
posledni dobou (a to se snazim nesledovat zpravy a ni nic podobnyho) na mne doleha jakysi pesimizmus, jako kdybych ztracel viru ve zdravy rozum u lidi.
tezko se clovek orientuje v te zaplave lzi, pravd, pololzi, polopravd, cilenych dezinformaci, ktere se hrnou ze vsech stran.

neda se reagovat na vsechno, neda se diskutovat s kazdym blbcem, na ktereho narazim (a co jich je!)

chci zit svuj zivot, chci se venovat svym blizkym, sve rodine. chci se venovat svym konickum, pres ktere dokazu rozdavat radost svym detem, ...
a netravit cas s kdejakym debilem.

o tom je tato fotka - pro mne.
navzdory tomu tmarstvi kolkolem, 'vidim svetlo na konci tunelu', tedy slovy klasika.
vim, ze tam dorazim. jde o to, kolik sil mne to bude stat, kolik casu to zabere.

aby to nedopadlo, jak zpiva Vlasta Redl:
"změnil jsem se od základu, jaks' to chtěla, johoho,
jenže to má jednu vadu - že už není pro koho."

verim (a vim!) ze ne.
a to taky preji vsem

:)