P.S.

Ale na Vaši sílu života stejně skoro nic nemá, snad jedině některé z Pavlových (P. Janouškovec) fotografických obrazů, Minuta 10 Tomáše Houdy a snad ještě i Marcovo Dopoledne po dešti...

Možná ještě lepší v čb?

Mariane, byla-li to skutečně modelka, pak vzhledem k té (pře)expozici odhaduji, že zbývala ještě jedna minuta jejího předplaceného času, případně v aparátu zůstal ještě jeden poslední neexponovaný snímek, a bylo Vám líto toho nevyužít, tak rychle cvak a bylo to... :-))) Možná by ale snad trochu pomohlo stažení jasu a trošku větší kontrast? Nevím, nezkoušel jsem to. Takže až na ten skoropřepal je to velmi dobré, bohužel vzhledem k uvedenému to nevidím na více než tři body... :-)

Karle, todleto mi nedělejte, vidím listy jako ve větru povívající, ale vítr neslyším! Tak za ten chybějící zvukový vjem bod dolů. Ale vážně, DOBRÉ.

Vaše druhé foto zde - a je o moc lepší než to první! A výborná kompozice, alespoň pro mne, je to vše zcela plynulé, nenásilné. Povedl se Vám :-)

Závidím Honzuuům, závidím jim... (výbavičku, výbavu :-)). Slušné, vidím to tak asi na tři a půl až čtyři, jsme první, takže za čtyři body.

Vlado, myslím, že to umělé sluneční halo skoro znesnadňuje rozpoznání kříze toho náhrobku, ale zase na druhou stranu to chápu jako snahu naplnit název snímku... Ale řekl bych, že v tomto případě "příliš mnoho psů. zajícova smrt". Váš druhý snímek se mi líbí více než tento první :-)

Hmm, joo, dobrý záběr.

Lucie, nejsem (profesionálním) sexuologem, Bohu díky. Ha, leda tak snad jako většina populace sexuolog-amatér. Na tom je nejlepší ta pomlčka, to už zní jako "člověk-komunista", to jsem vždycky řval smíchy, když jsem toto slovní spojení slyšel, myslím, že to bývalo poněkud pateticky a naprosto vážně pronášeno zejména v televizi, ale to už je dávno, ty Vy asi naštěstí nepamatujete...

Ale k Vaší self diagnoze - nic z toho nelze samozřejmě předem vyloučit, občas se i takovéto laické podezření ukáže pravdivým, ale toto bych Vám nepřál, ony totiž ty silné osobnosti opravdu mohou být často také zároveň silně narušené, jednu jakousi abnormalitu mohou kompenzovat něčím jiným, v ranných stadiích zpravidla permanentním hledáním sebe sama, později i všeho jiného vzhledem k chronickému nenalézání čehokoliv... U mladších jedinců je naděje, že založením rodiny, příchodem potomků a s nutností se o ně starat, posléze zakotví v klidnějších vodách... Ale ani věční hledači nejsou ztraceni - jsou to často lidé, kteří spoluurčují běh událostí a posouvají společnost dále - otázkou je, kdo, jak a kam.

Zkusil bych Vám nezištně poradit, ale přitom se samozřejmě na Vás nebudu nikterak zlobit, když se zařídíte po svém. Pro začátek bych Vám totiž navrhnul, abyste naprosto nenásilně, tak, aby Vám to nečinilo problémy, občas rozhodila mezi lid fotografický i nějaké ty dvojky, trojky a čtverky - a to výrazně více než doposud. Berte to tak, že tím pomůžete nejenom jim v jejich fotorůstu, ale hlavně sama sobě. A všímejte si všech krásných věcí kolem - samozřejmě nejenom fotek. Hledejte na hodnocených snímcích vše pozitivní, oceňujte snahu začátečníků a věřte, že člověk má málokdy z něčeho větší radost než z toho, když udělá radost i svým bližním, když jim jakkoliv malým dílem pomůže. Ale tou pomocí nemyslím bezhlavé sázení bodů, chce to citlivě, někomu naopak více pomůže zkorigování, vysvětlení, upozornění na případné chyby, které většinou člověk nekriticky vidí u druhých, ale u sebe už ne. U jiného, hlavně začátečníka, je zase velkou pomocí motivace a ocenění jeho snahy... Ale to už je přílišné mentorování, tak raději končím.

Zlomte vaz! :-)))

Už v náhledu je to paráda. Kdyby to popředí bylo jednolité, pak by bylo vše OK. Takto však, vzhledem k tomu náznaku pole (strniště?) mi vadí, že je toho jen tak malý kousek a oči kloužou pod snímek a hledají, co je tam dál, ale už nic nenacházejí a jsou zmateny... Nebýt toho spodku, tak je to za plný počet, takto "pouze" za čtyři body :-)