Jdu kupovat širokáč, a rozhoduju se mezi Sigma 10-20mm a Tokina 10-17 rybí oko. Ta první má úhly koukání cca 60-100 ta druhá 100-180 (tělo Nikon D200).
Nemáte s tím někdo zkušenosti. Hlavně s tím rybím okem, které není moc časté. Není cirkulární, takže se to snad dá použít, i když omezeně, ale určitě tam nejde filtr před, že. Nezkresluje to až moc?

Kvantovka pro Kohouta:
1) Když je dost času, tak asi ideální je John Gribbin: Pátrání pro Schrodingerově kočce, Columus 1998, 261 stran. Sleduje to historii kvantovky a ne aktuální problémy; na pochopení ideální, volné tempo, populární. Ten chlap pracuje na popularizaci fyziky pro BBC, je odborným poradcem u sci-fi filmů, takže má ideální přístup k výkladu.
2) Kdybys chtěl něco se stejným přístupem, ale více orinetované na současné špeky kvantovky (třeba kvantové šifrování, kvantové počítače), pak John Gribbin: Schrodingerova koťata, Columbus 2001, 312 stran. Stejně je tam ale i slušný historický přehled, takže po tomhle budeš mít vyváženou představu jak o minulosti tak současnosti kvantovky.
3) Velmi zhuštěný a docela úplný výklad kvantovky najdeš v knize Rogera Penrose: Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, MF 199, strany 50-82. Není to odborný, ale ta zhuštěnina nutí trochu přemýšlet. Na pochopení kvantovky v co nejkratším čase asi nejlepší, ale bolí!

2 Duchek: Obávám se, že v kulturní dědičnosti, kterou tady popisuješ, není příliš potřeba znát historii. Přenášení "vzorů" funguje zejména přes média a kontakt lidí. A myslím si taky, že je mnohé biologicky a fyziologicky definováno - když to vezmu hrubě, je jasné např. proč se nám líbí prsa a světlo slunce. Umění je, IMHO, velmi fyziologicky determinováno.

Tak zkráceno asi na 1/2:
2 Jakub Schenker *Brňák | 09:19:17 12.12.2007
Hele, Ty jsi to chtěl, tak to dělám, ostaní mě ale asi zabijou. Reaguju na Michal Duchek | 14:58:50 11.12.2007:
Přiznám se, že mám lehkou nedůvěru k teoretickým rozborům v umění, zejména po jisté praktické zkušenosti na AVU a FAMU.

V každém případě chápu třeba hdr jen jako formu vyjádření, jako řemeslo, podobně jako fotografii. Uvažuju o tom, že tyto a pak ještě další nové počítačové prostředky vytvářejí nový styl, který teprve bude naplněn novým obsahem, pro který otevírá prostor. Fotografie taky sama byla nejdříve technologií, formou a teprve následně byla naplněna obsahem, když lidé zjistili, jaký obsah umožňuje znázornit. Technologie vždy nabízí prostor pro vyjádření nového obsahu.

Je-li to tak, pak tvrzení, že piktoralimus je mrtev, správně zní, že ještě není živý. Přiznám se, že taky cítím, že tady vítězí forma nad obsahem a přemýšlím nad novým obsahem a zatím si s tím nevím rady... proto se pouštím do podobných diskusí.

Přemýšlím nakolik je Tvůj negativní postoj spíše vyjádřením osobních estetických preferencí a osobního odporu k "piktoralismu" a nakolik má obecnější platnost.

Zatím bych se přidal k Tvé kritice v tom smyslu, že třeba dnešní HDR je hodně brutální nástroj, který se brzy znechutí a měl by přecházet asi do jemnějších a odlišných podob "kontroly světla" a vytváření umělého světla, což fotografie dělá už dlouho, používá-li umělé osvětlení.

A ještě poznámku - i celý vývoj fotografie je vylepšování "lakování topůrek", protože obsah koneckonců vzniká nezávisle na technologii, jako snad i vedlejší produkt. Obsah je technologií spíše przněn a brzděn a tak každá další technologická možnost dává další svobodu navíc a je tak plusem. Dovedu si představit třeba, tentýž obsah zpracovaný jen fotkou, jen malbou nebo fotkou upravenou na PC.

A co se týče specifiky fotografie ve smyslu omezeného autorství (oproti malbě třeba), tak to beru jako dost velkou nevýhodu fotografie a nemyslím si, že by se na tom dalo tak moc stavět. Je to daň za jednoduchost. V tom smyslu, když vidím, že každá hdr fotka je vlastně originál, považuji hdr za leckdy bohatší než fotografii, nebo za srovnatelnou s inscenovanou a opravdu připravenou a dobře uměle nasvícenou fotografií (pochopitelně finálně retušnutou).

2 Hauser: Skvělý. Tedy teď myslím ty příměry, které jsi použil. Takže mi to ani nepřišlo "argumentačně slabší". :-)
Ale určitě je pro mě jistý look vybraný ze všech možný looků HDR dost dostává, prostě se mi hodně líbí, takže to naopak vůbec neberu technicky, ale emočně. Asi se to občas líbí i někomu jinému. Neumím říci, jestli je to umění, ale nějak mě to moc netrápí.
A co se týče popisnosti, tak se obávám že třeba tohle: http://www.photopost.cz/pp5/foto.php?id=202356&ord=2&kat=0&aut=1435 je už krok mimo "popisnost", tedy těmi nestatickými auty. Dovedu si představit nepopisné HDR a když tak se pokusím něco takového časem udělat. Tedy využít specifika HDR k vytvoření specifického nepopisného prostředku, který klasická fotka neumí. :-)

2 Vereš: Tak tak jednoduché to opravdu není. :-)
1) Je fakt, že mám tendenci své fotky zjemňovat, ale kdo ví, jestli to není jen deformace vkusu způsobená dlouhodobým kontakem s fotografickým prostředím. :-) Já ale doufám že ne, a že jsem se malinko něco naučil.
2) Stále se mi HDR styl docela líbí.
3) Jestli náhodou se mi nezalíbí příště něco ještě pro mnohé hroznějšího!? :-)

2 Krejčí: Ten Elegantní vesmír je ztráta času. Jednak trochu těžké pro nefyzika, jednak je to směs informací trochu bez koncepce. Supestrunovku z toho nikdo nepochopí.

2 Doško: No, mám v poslední době dost nutkavou potřebu změnit styl, nebo přesněji se vydat nějakým jiným směrem...styl přinejmenším pozměnit - už mě ten můj trochu nudí. Když pominu, že na to není moc čas, tak jsem chtěl získat větší nadhled na své "pokusy" jednak z reakcí jiných (řekněme kvalitních reakcí :-) ) a případně z teoretické roviny.
Zároveň jsem se chtěl vyhnout jistým sociálním mechanismům, které podobnou diskusi mohou zvrhnout v hospodskou rvačku. To bych pak totiž nedostával informace, o které stojím. :-)

2 Kohout: Podívám se Ti doma na něco mezi kvantovkou a filosofií v populárnější podobě. Dokonce něco takovýho snad napsal již na začátku minulého století Heisenberg tuším, tedy přímo jeden z otců kvantovky.
A supestrunám zatím nerozumí ani fyzici sami. Maj tam hlavně matiku a zatím se nenašel nikdo geniální, zdá se, kdo by uměl jakž takž zkonstruovat obstojnou teorii.

2 Krejčí: Feynmanovy přednášky mají 5 tlustých dílů, je to snad jen ve slovenštině a jsou tam chyby. Rozhodně to není tak přístupné jako jeho populární knihy, je to totiž soubor přednášek na MIT.
A "To snad nemyslíte vážně.." není moc o fyzice, ale o bubnování, tanci, kasařství (to Feynmann učil na MIT), očuchávání bot apod. :-) Takové "veselé historky z natáčení".

2 *Brňák: Ach tak. No, já si myslím, že může k něčemu být jako inspirace, protože je to přehled stylů a nápadů. Jinak si myslím, že se z ní těžko člověk může poučit, co je slepá ulička a co perspektivní, neboť stará slepá ulička může být hlavní proud budoucnosti. I ten impresionismus byl pro většinu "expertů" po dlouhou dobu slepou uličkou, ale když se přenal určitý blok, bylo to pravé! :-)

2 Lenka: Tak né... Není to pravda, že jsem musel. Jen jsem tady nechtěl psát, že to bylo ze zájmu... to se pak všichni na mě sesypou, že se vytahuju. :-) Ale je fakt, že jsem byl za to placenej. :-)
Kafka je pro mě ze 70-80% nudný (třeba Doupě), ale některé momenty má prostě geniální. Kdybys chtěla, můžu Ti udělat přehled jeho úžasných pasáží, samozřejmě IMHO.

2 Lenka: Byla to jaksi moje práce po nějakou dobu, Kafku číst, takže není co obdivovat - já musel! :-) Zkus začít třeba Proměnou, ta je stručná a poměrně barvitá.

2 Tiefova: To máš sice pravdu, ale když se to ze zájmu naučí, tak se pak s tím zpravidla vytahuje. To je moje dlouholetá zkušenost z oblasti filosofie. :-)

2 Duchek: Jo, jak chceš. :-)