Tohle nemá s "aa* stylem" mnoho společného. Ne že by byl aa styl špatně... to ne... spíš je tato fotografie o něčem úplně jiném než o abstrakci ve stylu aa, nebo snahu o ni (imho). Zde toho opravdu celkem dost vidím. Co dost? Hodně! Jedna z fotek, která nepotřebuje ani anglický název, ani český, ani žádný, ani žádné vysvětlení... Dovolím si tvrdit, že ani sérii. Obstojí i sama o sobě.
:o))) Diskuse fajn. Autor časem doroste (konec smajlíků). Jestli ne... tak má aspoň velký okruh přátel, kterým se takové fotky líbí. A to je v pořádku. Imho je právě tato brak. Když už se někdo pustí do tak detailní práce, běl by nad tím trochu přemýšlet. S tím souvisí i nějaké ty základní anatomické vědomosti, nebo víc... vědomosti o lidech, kteří si něco podobného museli prožít. To hlavně by z toho mělo být cítit. Není. Laciný efekt soft světla okroužlaného vinětací a velmi nepřesvědčivým ba přímo komickým podáním krve. To je vše. Fotka tohoto ražení by měla dávat podnět k zamyšlení. Mně nedává. Nulu nedám, protože se autor alespoň snažil.
Tohle už je k nevíře! Jako vystřiženo! Jednoduché, poutavé.... a nakonec přitažlivé. Kousek sukně bude nejspíš pro někoho třešničkou na dortu, ale mně tam přijde navíc. Vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Prostě na to čumím a čumím...
...pravda, původně jsem chtěl mít ostrou tu první lajnu, ale z nějakýho důvodu se to nepodařilo, asi jsem na to v tom mrazu neměl nervy nebo se mi zakalilo oko...
Jasně hoši... překlepnout se snad může každý. Tomáš chtěl vlastně říci: pravda, celý projekt mi napadl při četbě literárních novin, tak jsem si dal zostra jednu lajnu a nosil to v hlavě ještě půl roku. Nakonec jsem čirou náhodou objevil pravé místo k realizaci a utíkal zpět ke svému dealerovi. Nabil mi dvojku tentokrát pořádně, abych to z nosu v té kose nevyklepal. Původně jsem na to chtěl vzít Linhofku, ale pak zasáhla ruka osudu a zakopl jsem o Canon (zlatý setový objektivy). Musel jsem na tom místě zůstat hodinu vyslečen do půli těla a když mi ruce kmitaly 8Hz/s a koleno mi narazilo dvanácterník jsem to zmáčkl! Hned po vyvolání filmu jsem šel zakalit a navrch hodil jedno magický oko. V tu chvíli to přišlo. Výsledek se dostavil. Ty barvy, ten prostor, ta perspektiva a přitom je vše důmyslně skryté do hávu záměrné neostrosti. Heuréka! Dejme si lajnu na závěr a všechny citlivé duše prostoupí zimní poezie kulicha. Vyšlo to přesně jak jsem chtěl.
;o) Nulu ti nedám... jednak to na nulu není (a to je asi to nejhorší) a druhak bych ti nerad dělal radost. :)
Tomáš Řihošek: OK, dík za vysvětlení a za upřímnost. Mě právě zajímalo zda jsi to opravdu takto fotil, nebo se to prostě nepovedlo jako mnohokrát každému z nás. A ne že bys pak vadu presentoval za umění, ale protě tě to následně nějak samotného zaujalo. OK. Takovejch fotek mám taky dost, ale ta melancholie "nově" nalezeného z nich většinou po čase vyprchala. Oproti fotkám, keré jsem fotil už s předem daným záměrem a ony se mu blíží. Ty mě drží i nadále. Je fakt, že takto otevřeně přizná barvu málokdo a to oceňuji. Většinou čtu něco o "záměrech".
Ad. prošlá Konica: Vidíš, já bych z toho zrovna prošlej film nepoznal. Tohle tónování klíďo udělá kdejakej scaner... pak se to musí pracně vyvažovat.
Jé, to je škoda... To mohla bejt fantastická fotka. Náklon my přide zbytečný.. samoúčelný jen pro estetičtější kompozici, ale hlavně by uvítal více prostoru. I tak půjdu s bodama nahoru za chuť tohle fotit. 4+
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Tomáš: Hz/s jsem si uvědomil hned po uploadu, ale nebylo cesty zpět :)
Apriori se tak chovám k lidem u kterých si myslím, že to unesou. Jestli se tak nestalo... promiň. Odvolávám co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil.
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Jasně hoši... překlepnout se snad může každý. Tomáš chtěl vlastně říci: pravda, celý projekt mi napadl při četbě literárních novin, tak jsem si dal zostra jednu lajnu a nosil to v hlavě ještě půl roku. Nakonec jsem čirou náhodou objevil pravé místo k realizaci a utíkal zpět ke svému dealerovi. Nabil mi dvojku tentokrát pořádně, abych to z nosu v té kose nevyklepal. Původně jsem na to chtěl vzít Linhofku, ale pak zasáhla ruka osudu a zakopl jsem o Canon (zlatý setový objektivy). Musel jsem na tom místě zůstat hodinu vyslečen do půli těla a když mi ruce kmitaly 8Hz/s a koleno mi narazilo dvanácterník jsem to zmáčkl! Hned po vyvolání filmu jsem šel zakalit a navrch hodil jedno magický oko. V tu chvíli to přišlo. Výsledek se dostavil. Ty barvy, ten prostor, ta perspektiva a přitom je vše důmyslně skryté do hávu záměrné neostrosti. Heuréka! Dejme si lajnu na závěr a všechny citlivé duše prostoupí zimní poezie kulicha. Vyšlo to přesně jak jsem chtěl.
;o) Nulu ti nedám... jednak to na nulu není (a to je asi to nejhorší) a druhak bych ti nerad dělal radost. :)
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Ad. prošlá Konica: Vidíš, já bych z toho zrovna prošlej film nepoznal. Tohle tónování klíďo udělá kdejakej scaner... pak se to musí pracně vyvažovat.
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |
Petr Hořice |