Tr. Lubomír Vlk

<B>Zdeněk Miklín</B> precizně definoval kategorii - Multipinhole! =O)
<BR>...tato fotografie je pro mne optickou básní... =O)

tak, tak

...na technickou kvalitu nehledim, hledim na kvalitu fotografie... =O)
<BR>...kouzelná situace - výrazy - kompozice... =O)
<BR><BR>pes: návštěva na vřelé odporučení klubového Profesora Tr. Ianuse Germanicuse

KZO, tak to je moc dobra zprava - ze se chystas opet vyrazit na lov do ulic... ...tak to je parada...!!!! ...nyni si uz kedlubnu nelamu, nyni se uz "jen" desim (desim = tesim)... ...huraaaaa, budou nove pribehy....!!!! =O)

...a modry diptych se mi take hodne libi...

...hodne libi...

...teda co se to tady dnes již od včera děje za velmi milé návštěvy...? =O)
<BR>...nebyla včera Mikulášská ve WC klubového Profesora Tr. Ianuse Germanicuse...?
<BR>...tak to vítejte všichni, pojďte dál... ...co si dáte? ...kávu nebo čaj...?
<BR>...Děkuji vám všem za velice milou návštěvu...! =O)
<BR>...jsem převelice poděšen..!
<BR>...velevyvážený Tr. Ianusi, a Tobě velké Díky za tak krásný mikulášský dárek...! =O)

...převeliké <B>Díky</B> všem za neskutečně štědré komentáře...! =O)
<BR>...velice si toho vážím...
<BR>...jste tady na photopostu na mne všichni velice moc hodní...
<BR>...ale to už opravdu značně přeháníte...
<BR>...vždyť já nejsem opravdový vlk, to je jen takové zvířecí příjmení...
<BR>...prakticky jsem neškodnej...
<BR>...nebo si to alespoň o sobě myslím, že jsem neškodnej...
<BR>...moc nekoušu, jsem téměř vegetarián, tak se nemusíte obávati psát i kritické komentáře...
<BR>...ale radost z toho, že se vám ty cvakance líbí, mám samozřejmě převelikou...! =O)
<BR>...jsou však vypaběrkovány z metrů emulzního odpadu...
<BR>...nic systematického, nic promyšleného...
<BR>...a jak jsem škrabal již mnohokrát dříve:
<BR>nic by z toho nebylo bez občasné velkorysé přízně rozverné víly Náhody... =O)
<HR>
<B>tomashi :) Procházko</B>, třeba zápisky od někoho jiného, anebo nový automobil, dovolenou u moře apod...
<HR>
<B>dodo simko</B>, ten barák v pozadí je větší než jelen... ...dokonce je větší, než slon... ...a možná, že je dokonce větší než dospělý brontosaurus – basketbalista... ...a obsahuje velké množství bytových jednotek... ...a jen obtížně si lze představit, že alespoň v jedné z těch mnohých přemnohých jednotek nečeká na svou paničku či páníčka pes...
<HR>
<B>Básníku Pavle Lexiku Kuličko</B>,
<BR>a: velikánské Díky za nádhernou báseň!
<BR>b: a velikánské Díky za věnování...! ...to je teda přestřelka...! ...to bylo od Tebe zákeřné...!
<BR>...co má teď odepsati...? ...budu se opakovati: opět se červenám jako rádiovka datla...
<BR>...ale pokud se nebudeš hněvati, tak já nyní Tvou báseň re-věnuji panu <B>Doktorovi</B> jako básnickou přílohu k výcvaku...
<HR>
<B>Doktore Jane Savický</B>, to já děkuji za Vaše precizní vědecké definice a ještě více za Vaše porce optického optimismu a radosti...!
<HR>
<B>Pavle Hrnčíři</B>, gratuluji Ti! ...jseš první, kdo si toho všiml... ...a je pozoruhodné, že ani jinak vždy bdělý a nesmírně precizní <B>Doktor Jan Savický</B> tu zneklidňující skutečnost téměř nekomentuje... ...totiž jseš první, kdo nepřímo, ale přes to prokazatelně naráží na fakt, že pán na výcvaku si nese aktovku...
<HR>
<B>Miro Friedrichová</B>, blahopřeji Ti ke skutečnosti, že (narozdíl od mírně nedůsledného a v některých detailech poněkud unáhleného Pavla Hrnčíře), jsi správně definovala pravý význam nenápadně nesené aktovky, a naznačila technickou funkci jejího skrytého obsahu...

...ve svém brlohu mám takové dobře střežené zákoutí, kde se nalézají skutečné poklady...
<BR>...a v tomto zákoutí mám papírový originál této fotografie...
<BR>...a kdybych zde chtěl zanechat jen dvě slova, tak bych si je vypůjčil od Miry Friedrichové:
<BR>MOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ

Ahoj KZO, ty dve predesle Tve cernobile fotografie s nazvem Anna jsou naprosto uzasne...
<BR>...pro mne opravdu totalne uzsane...
<BR>(...a mimo jine jsem obdivovatel Tvych poulicnickych momentek s dusi...)
<BR>...ale zde si zatim lamu kedlubnu nad tim, kudy vede Tva aktualni fotograficka cesta...

...obdivuji všechny: matku, dítě, otce i doktory... ...a také obdivuji tuto fotografii...

...včera mne příliš neoslovila, ale dnes najednou civím, že ta atmosféra je přesná - ty výrazy a gesta obou hlavních zůčastněných jsou dokonalé... ...a ten úžasný "svinčík" na stolech a otevřené auto apod... =O)
<BR>...fotografie zprvu nenápadná pomalu zraje...

=O)

...teda pane klubový <B>Profesore Tr. Ianusi</B>, to je báseň jako nečekaný blesk a hrom z bezvětrného nebe...!
<BR>...ten závěr sice asi budu luštit během dlouhých zimních večerů, ale převeliké <B>Díky</B>!
<HR><B>Irenko Motlíková</B>, převeliké <B>Díky</B>, ale copa to, pan <B>Doktor</B> dnes nepřijde?
<BR>...a co když se mu nebude líbit...?
<HR>pes: převeliké <B>Díky</B> všem za úžasné komentáře! =O)

…velmi jemné zátiší…
<BR>…sice to mohlo být v kategorii „skupinový portrét“, ale „zátiší“ je ještě lepší…
<BR>…a úplně nejlepší je ta přední, jak má nožky zapadlé v tom rigolu…
<BR>…a ještě víc úplně nejlepší je ta zcela malilinkatá v dálce vpravo nahoře, jak se ztrácí v té jemné fialové mlze od firmy Mirka… =O)
<HR>
…akorát škoda, že zrovna na tomto svahu se prý má stavět hypermarket…